DOD2021

Home » Akce školy » Adaptační kurz prvních ročníků SoŠ InterDACT

Adaptační kurz prvních ročníků SoŠ InterDACT

 

„ADAPŤÁK“ 2015, Hora Svaté Kateřiny

Je ráno prvního dne nového školního roku 2015/ 2016. Před soukromou Střední odbornou školou InterDACT s.r.o. v Mostě se objevují hloučky žáků prvních ročníků s cestovními taškami, či kufry. Důvod je jasný – jede se na „adapťák“ na Horu Svaté Kateřiny.

Ale napřed zahájení školního roku a pak hurá popadnout kufry, tašky a jede se.

Autobusem jsme na místě za takových 45 minut, ubytujeme se a všichni jsme zvědaví, jak to tady vlastně vypadá. To zjistíme po krátké procházce ještě před obědem.

Odpoledne se vydáváme hledat místní Dřevařský rybník, tak ten jsme teda našli, bohužel už vyschlý. Ale došli jsme ještě k jednomu, podle místních obyvatel bezvadnému – no, k dokonalému měl opravdu daleko.

Noc uběhla jako voda a bylo ráno, sice chladnější, o to však příjemnější. Po snídani jsme se vydali
k atypicky řešené restauraci „Vagón“ poblíž německých hranic. Smůla – měli otevřeno až v 16.30, tak jsme jen pro vzpomínku pořídili foto.

Zpátky jsme se vydali lesem – neskutečný a nekonečný kopec – a zítra znovu, čeká nás prohlídka známé Mikulášské štoly nacházející se na již na území Německa. Už aby byl zítřek…………. .

Ráno jsme se probudili do slunečného dne. Plni nadšení a očekávání jsme se vydali téměř za hranice naší republiky. Nafasovali jsme slušivé helmy , lampy a šlo se. Realita předčila naše očekávání. Všichni jsme si tak trochu někdy připadali jako permoníci.

Po prohlídce jsme se ještě zašli podívat na další už modernější štolu hned za hranicemi, ale ta takové kouzlo neměla.

Také jsme se zastavili u památníku horníků, kteří se už po závalu v dole nevrátili……….

Odpoledne nám rychle uteklo a přiblížil se poslední večer našeho pobytu. Prodloužila se večerka, kufry už byly sbaleny a před námi poslední noc.

Je ráno. Sbaleno, po snídani autobus již čeká, takže zbývá jen nakufrovat, nastoupit a jede se domů.

Bye, bye, Svatá Kateřino, bylo tady moc hezky, a tak zase někdy dovi.

 

Mgr. Vladimíra Martiníková