Březen je už od roku 1955 oslavou čtení, vyprávění a knih. Čtení a poslouchání je totiž aktivitou, která nám pomáhá rozvíjet mnohem víc než slovní zásobu. Taky empatii, schopnosti porozumět druhým, a tím nakonec i sobě samému. „My jsme se tentokrát zaměřili na poezii.“ říká paní učitelka Matějovicová, která akci vedla.
„Poezie je mimo jiné o sdílení emocí a myšlenek prostřednictvím slova, což dnes činí mládeži velké potíže. U nás to nebylo jen prosté čtení analyzování básnických textů, ale aktivní zapojení fantazie, kdy měli žáci vymyslet vlastní báseň nebo přímo sonet. Kromě vymyšlení tématu, žáci měli také dodržet dvě podmínky – báseň musí mít 8-12 veršů (v případě sonetu 14 veršů) a musí být rýmovaná. To dalo některým opravdu zabrat, ale co poté vzniklo bylo neskutečné. Udivení, souhlasné kývání i smích – takové emoce se nám prolínali třídou ve chvílích, když někdo četl své dílo nahlas. No a na konec se žáci vzájemně podpořili potleskem. Tento týden se tak stal nejenom projevem kreativity, ale také výzvou k osobnímu růstu a objevování nových literárních forem.“ uzavírá paní učitelka.
Ty NEJ básně (nejzajímavější, nejvtipnější, nejpovedenější apod.) vám nyní představujeme, samozřejmě se souhlasem autorů.
